Kytky pro chmel
aneb zpátky ke kořenům

Na chmelnicích nemusí růst jen chmel. Za dob našich babiček a dědečků byly jejich samozřejmou součástí i květiny a další rostliny. Má to svůj smysl. Květiny zabraňují erozi půdy, vracejí do ní potřebné živiny a vytvářejí kořenový systém, který zadržuje vláhu. Zlepšují tak podmínky pro samotný chmel. Proto vracíme rostliny tam, kam přirozeně patří. Do meziřádků přímo na chmelnice.

Kytky pro chmel představují společnou iniciativu Plzeňského Prazdroje, chmelařské skupiny Arix Czech Hop, České zemědělské univerzity a Laboratoře Postoloprty. Navazují na projekt PRO CHMEL, který běží od roku 2021 a zaměřuje se na efektivní zavlažování chmelnic a šetření s nedostatkovou vodou. Kytky pro chmel znamenají návrat k tradičním principům regenerativního zemědělství, které povedou ke zlepšení kvality půdy a tím k zachování kvality i vypěstovaného množství českého chmele – nepostradatelné suroviny nejen pro české pivo, ale i pro vaření piva po celém světě.

Na Žatecku jsme na deseti různých chmelnicích zaseli mezi řádky chmele různé druhy květin, travin a dalších víceletých plodin. Na části regenerativních chmelnic jsme použili směsi trav, jetelovin nebo vičenec, který je vytrvalý a má silné kořeny, hluboké až dva metry. Současně se některé z nich stanou i pastvinou pro ovce.

Jinde jsme zase zaseli luční květiny nebo heřmánek. Ten jsme na jaře 2023 sklidili a uvařili z něj heřmánkové pivo. To jsme dali ochutnat návštěvníkům pražské akce Pivo na Náplavce, abychom je upozornili na náš projekt Kytky pro chmel.

Opustili jsme způsoby zemědělství zažité v posledních dekádách, kdy je půda na podzim rozorána a všechny živiny zmrznou, aby se pak musely na jaře uměle doplňovat. Vracíme do půdy živiny přirozenou cestou.

Na chmelnicích jsme z květin vysázeli i největší půllitr, který byl zapsán do české Knihy rekordů. Směs heřmánku a hořčice vytvořila barevnou kombinaci načepovaného piva. I tyto rostliny pomáhají půdě a zlepšují kondici chmele.

Všechny potřebné parametry budeme měřit pomocí nejmodernějších technologií. Kondici chmele a jeho výnosy budeme porovnávat s chmelnicemi, kde se stále využívají konvenční způsoby zemědělství. Celkem je do projektu zapojených 20 hektarů chmelnic. Současně na chmelnicích probíhají půdní analýzy, které zajišťuje Laboratoř Postoloprty.

1. Neustálé pokrytí půdy. Ihned po sklizni hlavní plodiny je třeba na pole vysít další plodinu nebo meziplodinu. Půda by neměla zůstat holá, a pokud není čas na vysetí meziplodiny, je vhodné ponechat posklizňové zbytky, které půdu pokryjí a chrání.
2. Minimální narušování půdy. V ideálním případě se neprovádí hluboká orba ani zapravování meziplodin a posklizňových zbytků do půdy. Preferovanou metodou je přímá setba.
3. Zvýšení diverzity plodin na dané ploše. To zahrnuje pravidelné střídání různých plodin na poli v rámci víceletého osevního plánu a také diverzitu meziplodinových směsí.
4. Dlouhodobé ponechání živých kořenů v půdě. Do půdy sázíme víceleté plodiny nebo meziplodiny, které se pouze sekají a mají schopnost znovu vyrašit.
5. Integrace živočišné výroby na ploše. V praxi to může zahrnovat použití statkových hnojiv na poli, pokud jsou farmářům k dispozici. My jsme na vybrané chmelnici o velikosti 2,5 hektaru během léta 2023 umístili stádo ovcí. Ty spásají rostliny v meziřadí a tím pádem není nutné pokryv mulčovat. Ovce zároveň půdu přirozeným způsobem hnojí.

Naším cílem je prostřednictvím výzkumu najít praktické způsoby, jak může regenerativní zemědělství pěstitelům chmele i chmelu samotnému pomoci, proto také na deseti zapojených chmelnicích zkoušíme různé přístupy – různé typy rostlin v meziřadí nebo různou míru intenzity zapojení jednotlivých principů regenerativního zemědělství. Jejich srovnávání mezi sebou i s chmelnicemi obdělávanými konvenčním způsobem nám pomůže najít nejefektivnější a nejsnáze aplikovatelné postupy napříč širokou chmelařskou komunitou.

Zkrátka tím pomůžeme půdě. Tím, že ji nikdy nenecháme holou, osadíme ji pestrou směsicí rostlin, budeme ji co nejméně narušovat a přivedeme na ni i zvířata. Péče o půdu prospěje kvalitě a výnosům chmele. Z toho budou profitovat čeští pěstitelé a především české pivo!