Jsme tady PRO CHMEL

Česká republika je jedním ze světových lídrů v produkci chmele s více než tisíciletou tradicí. Ročně se zde na 5000 hektarech vypěstuje téměř 6000 tun této plodiny. Z toho přes 80 % tvoří neslavnější odrůda – Žatecký poloraný červeňák – s jemným aroma a nezaměnitelnou chutí, typickou mimo jiné pro plzeňský ležák.

Chmelaři v oblasti Žatecka, která je z hlediska produkce chmele nejvýznamnějším regionem v Česku, jsou obzvláště zranitelní. Většina jejich chmelnic je totiž součástí poměrně malého mikroklimatu, kde blízké Krušné hory vytvářejí dešťový stín. Kvůli němu dosahuje roční úhrn srážek v oblasti jen kolem 450 mm, přičemž celorepublikový průměr kolísá mezi 600 až 750 mm.

Uvařit pivo bez chmele sice jde, ale nechutná. Chybí mu typická hořká chuť a krásná vůně, kterými se české pivo proslavilo ve světě.

V Plzeňském Prazdroji jedno bezchmelové zkusili uvařit a dali ho ochutnat lidem. Jejich reakce mluví za vše. Chmel je zkrátka v pivu nepostradatelný.

Během podzimu 2021 jsme osázeli prvních šest chmelnic na Žatecku meteostanicemi a půdními senzory. Postupně jsme přidali časosběrné kamery a přímo na chmel jsme umístili tzv. chmelové EKG – senzory, které poskytují unikátní informace o tom, co rostlina potřebuje a jak se vyvíjí v závislosti na počasí.

Po dvouletém měření vlivu počasí na růst chmele a po dvou kompletních vegetačních sezónách má PRO CHMEL rozsáhlou informační databázi a přináší první hmatatelné výsledky. Vůbec poprvé v historii se podařilo změřit, kolik vody během sezony potřebuje chmelová rostlina. Ve vegetačním období chmel spotřebuje v průměru 2 litry vody denně pro každý stonek, což znamená denně 10-12 litrů vody na celou rostlinu a zhruba 800 litrů na celou vegetační sezónu. Vedle toho jsme zjistili, jak dlouho voda vydrží v půdě s ohledem na různé typy počasí i jak rychle se vsakuje do hlubších vrstev. To dává základ k tomu, aby chmelaři věděli, kolik vody musí na chmelnici dodat, aby rostlina nepřestala prospívat.

Online databáze je dostupná všem zapojeným pěstitelům. Mají tak podrobný přehled o počasí a podnebí za poslední dva roky, vlhkosti a teplotě půdy v různých hloubkách nebo přírůstku biomasy na chmelnici. Komplexní data umožňují upravovat péči o chmel a alespoň částečně bojovat s klimatickou změnou.

Databáze současně poskytla základ k vývoji první mobilní aplikace na světě, která pěstitelům chmele „říká“ kdy, kde a kolik vody mají použít k zavlažování svých chmelnic. Funguje v běžném smartphonu a vyvinuli ji čeští developeři ze studia Ackee na základě prediktivního modelu od kanadské společnosti TensoAI. Základem jsou stovky milionů údajů ze senzorů umístěných na chmelnicích v půdě i na rostlinách chmele, z meteostanic i ze satelitních snímků a dalších zdrojů.

Na základě předchozích srážek, půdní vlhkosti a zavlažování vypočítává aplikace množství potřebné (chybějící) vody, kterou je ideálně potřeba chmelu dodat, aby pěstitel získal požadovaný výnos a obsah alfa kyseliny, která je zásadní pro hořkost piva. Chmelařům aplikace nejen napoví, jak zalévat v příslušném týdnu, ale pomáhá i odhadnout, kolik vody celkem budou pro svoji chmelnici potřebovat od jara až do sklizně.

K šesti původním farmám projektu PRO CHMEL se v sezóně 2024 připojilo dalších šest pěstitelů, kteří se svými chmelnicemi nebyli doposud do projektu zapojeni a nemají na svých plochách umístěné senzory ani jiná měřící zařízení. Dohromady bude mít v pilotním provozu k aplikaci přístup 12 českých pěstitelů, to je desetina všech pěstitelů v Česku. Testovat ji budou celkem na 28 chmelnicích během celé sezony.

Projekt PRO CHMEL bude pokračovat i v dalších měsících měřením a analýzou všech údajů ze zapojených chmelnici. Aplikace se tak bude učit a upravovat svůj algoritmus na základě skutečnosti. Do budoucna je cílem nabídnout aplikaci i dalším českým chmelařům.