Jsme tady PRO CHMEL
Pomáháme zachovat jeho kvalitu i vypěstované množství, pomáháme mu vyrovnat se s nepřízní počasí a změnami klimatu.
Bez chmelu by pivo nechutnalo tak, jak ho známe. Spolu s vodou a ječmenem jde o zásadní surovinu, o kterou se musíme starat, aby si miliony lidí v Česku i ve světě mohli vychutnávat české pivo.
Změny klimatu, a především sucho posledních let, chmelu stále víc škodí. Proto se spojily společnosti z celého světa, aby za pomoci nejmodernějších technologií pomohly českým chmelařům efektivně zavlažovat.
Český chmel = zelené zlato
Česká republika je jedním ze světových lídrů v produkci chmele s více než tisíciletou tradicí. Ročně se zde na 5000 hektarech vypěstuje téměř 6000 tun této plodiny. Z toho přes 80 % tvoří neslavnější odrůda – Žatecký poloraný červeňák – s jemným aroma a nezaměnitelnou chutí, typickou mimo jiné pro plzeňský ležák.
Klimatické změny chmelu nesvědčí
Chmel je více než mnohé jiné plodiny závislý na dostatku vláhy. Pokud má vody dost, dokáže během dvou měsíců narůst až do výšky sedmi metrů. A úroda je pak bohatá a kvalitní. Jestliže je vláhy málo, rostlina strádá.
V posledních deseti letech produkce chmele každoročně výrazně kolísá, a to právě vlivem nestálosti počasí a nedostatku vody. Například v roce 2012 české chmelnice vyprodukovaly jen 4,3 tisíce tun sklizně, o čtyři roky později to bylo přes 7,7 tisíc tun. Sklizeň tak byla o 44 % vyšší, byť plocha chmelnic se změnila jen o 8,5 %. V roce 2022 byla sklizeň naopak nejhorší za posledních deset let. U světově proslulého žateckého poloraného červeňáku dokonce nejhorší od roku 1964. V jiných letech sice nejsou rozdíly tak výrazné, ale stále jsou viditelné. Meziroční výkyvy opakovaně přesahují tisíc tun, tedy téměř pětinu produkce.
„Některé plochy museli pěstitelé v poslední době dokonce kvůli klesající hladině spodních vod zcela opustit. Nic na tom nemění ani lijáky letošního či loňského léta. Pokud totiž prší jen někde, jen někdy a v podobě prudkých přívalových dešťů, je to spíš na škodu. Voda se nestačí vsáknout, odteče a rostlina trpí suchem dál.“
Chmelaři v oblasti Žatecka, která je z hlediska produkce chmele nejvýznamnějším regionem v Česku, jsou obzvláště zranitelní. Většina jejich chmelnic je totiž součástí poměrně malého mikroklimatu, kde blízké Krušné hory vytvářejí dešťový stín. Kvůli němu dosahuje roční úhrn srážek v oblasti jen kolem 450 mm, přičemž celorepublikový průměr kolísá mezi 600 až 750 mm.
„Nedostatek vláhy společně s extrémními teplotami má přitom ještě jeden efekt: kromě nižší úrody vede k poklesu takzvaných alfa hořkých látek v chmelových hlávkách, které společně s jemnými aromatickými silicemi dávají českému chmelu typickou příjemně hořkou chuť a vůni. Tu, pro kterou je oceňován klasický český ležák všude ve světě.“
Bez chmele není pivo
Uvařit pivo bez chmele sice jde, ale nechutná. Chybí mu typická hořká chuť a krásná vůně, kterými se české pivo proslavilo ve světě.
V Plzeňském Prazdroji jedno bezchmelové zkusili uvařit a dali ho ochutnat lidem. Jejich reakce mluví za vše. Chmel je zkrátka v pivu nepostradatelný.
Svět pro český chmel
Proto se spojili společnosti a experti z celého světa, aby pomohli zachovat kvalitu i množství vypěstovaného chmele. Vznikl projekt „PRO CHMEL“, na kterém se podílí Plzeňský Prazdroj, jeho mateřská společnost Asahi a Microsoft. Mezi dalšími partnery projektu jsou Chmelařský institut, Svaz pěstitelů chmele, odborníci z České zemědělské univerzity a společnost Agritecture.
„Aby mohli chmelaři zavlažovat co nejefektivněji, potřebují co nejpřesnější data o půdě a klimatických podmínkách na konkrétní chmelnici. Nikoliv na úrovni kraje či okresu, chmelnici od chmelnice, ale také v rámci jedné chmelnice. A potřebují rozumět tomu, jak a proč rostliny na danou klimatickou situaci reagují.“
Během listopadu 2021 jsme osázeli prvních šest chmelnic na Žatecku meteostanicemi a půdními senzory. Postupně jsme přidali časosběrné kamery a přímo na chmel jsme umístili tzv. chmelové EKG – senzory, které poskytují unikátní informace o tom, co rostlina potřebuje a jak se vyvíjí v závislosti na počasí. Máme za sebou i první sklizeň, která potvrdila, že překážky spojené s klimatickými změnami nemizí. Na základě výsledků datové analýzy vzniká pilotní aplikace, která bude do určité míry schopna předpovědět vývoj klimatu, stav půdy a jejich vliv na rostlinu. Chmelaři ji dostanou k otestování během roku 2023. Půdní senzory a meteostanice zůstaly na chmelnicích i přes zimu, na jaře opět přidáme chmelové EKG, takže i nadále sbíráme data a sledujeme klimatické podmínky v půdě a v ovzduší.
Dík této chytré cestě se ukáže, kdy rostliny potřebují vláhu. Chmelaři pak budou moci s vodou, které je často nedostatek, zacházet efektivněji, a zajistit tak udržitelné pěstování této cenné suroviny i do budoucna.
Budoucnost na chmelnicích
V průběhu května 2023 spustíme první verzi aplikace pro pěstitele. Na šesti zapojených pilotních farmách ji průběžně budeme testovat, vylepšovat a vkládat do ní další data, protože měření na chmelnicích pořád probíhá. To vše proto, aby v budoucna mohla být škálovatelná napříč celou chmelařskou komunitou.
Díky dlouhodobému měření jsme již vytvořili softwarovou databázi, kde se vedle historických dat a výsledků všech analýz z loňského roku shromažďují i všechna další data, např. ze satelitních snímků. Nyní přijdou na řadu návrhy prediktivních modelů, které by farmářům měly co nejpřesněji ukázat, co se s rostlinou v průběhu sezony děje, jak reaguje na aktuální vnější podmínky, a poradit jim, kdy a v jakém množství co nejefektivněji zavlažovat.
„Společně pro zachování kvality i vypěstovaného množství českého chmele.“
Aktuality
Odebírejte newsletter PRO CHMEL
Partneři projektu
