Jsme tady PRO CHMEL
Pomáháme zachovat jeho kvalitu i vypěstované množství, pomáháme mu vyrovnat se s nepřízní počasí a změnami klimatu.
Bez chmelu by pivo nechutnalo tak, jak ho známe. Spolu s vodou a ječmenem jde o zásadní surovinu, o kterou se musíme starat, aby si miliony lidí v Česku i ve světě mohli vychutnávat české pivo.
Změny klimatu, především sucho posledních let, chmelu stále víc škodí. Proto se spojily společnosti z celého světa, aby za pomoci nejmodernějších technologií pomohly českým chmelařům efektivně zavlažovat.
Český chmel = zelené zlato
Česká republika je jedním ze světových lídrů v produkci chmele s více než tisíciletou tradicí. Ročně se zde na 5000 hektarech vypěstuje téměř 6000 tun této plodiny. Z toho přes 80 % tvoří neslavnější odrůda – Žatecký poloraný červeňák – s jemným aroma a nezaměnitelnou chutí, typickou mimo jiné pro plzeňský ležák.
Klimatické změny chmelu nesvědčí
Chmel je více než mnohé jiné plodiny závislý na dostatku vláhy. Pokud má vody dost, dokáže během dvou měsíců narůst až do výšky sedmi metrů. A úroda je pak bohatá a kvalitní. Jestliže je vláhy málo, rostlina strádá.
V posledních deseti letech produkce chmele každoročně výrazně kolísá, a to právě vlivem nestálosti počasí a nedostatku vody. Například v roce 2012 české chmelnice vyprodukovaly jen 4,3 tisíce tun sklizně, o čtyři roky později to bylo přes 7,7 tisíc tun. Sklizeň tak byla o 44 % vyšší, byť plocha chmelnic se změnila jen o 8,5 %. V roce 2022 byla sklizeň naopak nejhorší za posledních deset let. U světově proslulého žateckého poloraného červeňáku dokonce nejhorší od roku 1964. V jiných letech sice nejsou rozdíly tak výrazné, ale stále jsou viditelné. Meziroční výkyvy opakovaně přesahují tisíc tun, tedy téměř pětinu produkce.
„Některé plochy museli pěstitelé v poslední době dokonce kvůli klesající hladině spodních vod zcela opustit. Nic na tom nemění ani lijáky letošního či loňského léta. Pokud totiž prší jen někde, jen někdy a v podobě prudkých přívalových dešťů, je to spíš na škodu. Voda se nestačí vsáknout, odteče a rostlina trpí suchem dál.“
Chmelaři v oblasti Žatecka, která je z hlediska produkce chmele nejvýznamnějším regionem v Česku, jsou obzvláště zranitelní. Většina jejich chmelnic je totiž součástí poměrně malého mikroklimatu, kde blízké Krušné hory vytvářejí dešťový stín. Kvůli němu dosahuje roční úhrn srážek v oblasti jen kolem 450 mm, přičemž celorepublikový průměr kolísá mezi 600 až 750 mm.
„Nedostatek vláhy společně s extrémními teplotami má přitom ještě jeden efekt: kromě nižší úrody vede k poklesu takzvaných alfa hořkých látek v chmelových hlávkách, které společně s jemnými aromatickými silicemi dávají českému chmelu typickou příjemně hořkou chuť a vůni. Tu, pro kterou je oceňován klasický český ležák všude ve světě.“
Bez chmele není pivo
Uvařit pivo bez chmele sice jde, ale nechutná. Chybí mu typická hořká chuť a krásná vůně, kterými se české pivo proslavilo ve světě.
V Plzeňském Prazdroji jedno bezchmelové zkusili uvařit a dali ho ochutnat lidem. Jejich reakce mluví za vše. Chmel je zkrátka v pivu nepostradatelný.
Svět pro český chmel
Proto se spojily společnosti a experti z celého světa, aby pomohly zachovat kvalitu i množství vypěstovaného chmele. Vznikl projekt „PRO CHMEL“, na kterém se podílí Plzeňský Prazdroj, jeho mateřská společnost Asahi a Microsoft. Mezi dalšími partnery projektu jsou Chmelařský institut, Svaz pěstitelů chmele, odborníci z České zemědělské univerzity, kanadská společnost TensoAI a vývojáři z českého studia Ackee.
„Aby mohli chmelaři zavlažovat co nejefektivněji, potřebují co nejpřesnější data o půdě a klimatických podmínkách na konkrétní chmelnici. Nikoliv na úrovni kraje či okresu, chmelnici od chmelnice, ale také v rámci jedné chmelnice. A potřebují rozumět tomu, jak a proč rostliny na danou klimatickou situaci reagují.“
Během podzimu 2021 jsme osázeli prvních šest chmelnic na Žatecku meteostanicemi a půdními senzory. Postupně jsme přidali časosběrné kamery a přímo na chmel jsme umístili tzv. chmelové EKG – senzory, které poskytují unikátní informace o tom, co rostlina potřebuje a jak se vyvíjí v závislosti na počasí.
Po dvouletém měření vlivu počasí na růst chmele a po dvou kompletních vegetačních sezónách má PRO CHMEL rozsáhlou informační databázi a přináší první hmatatelné výsledky. Vůbec poprvé v historii se podařilo změřit, kolik vody během sezony potřebuje chmelová rostlina. Ve vegetačním období chmel spotřebuje v průměru 2 litry vody denně pro každý stonek, což znamená denně 10-12 litrů vody na celou rostlinu a zhruba 800 litrů na celou vegetační sezónu. Vedle toho jsme zjistili, jak dlouho voda vydrží v půdě s ohledem na různé typy počasí i jak rychle se vsakuje do hlubších vrstev. To dává základ k tomu, aby chmelaři věděli, kolik vody musí na chmelnici dodat, aby rostlina nepřestala prospívat.
Online databáze je dostupná všem zapojeným pěstitelům. Mají tak podrobný přehled o počasí a podnebí za poslední dva roky, vlhkosti a teplotě půdy v různých hloubkách nebo přírůstku biomasy na chmelnici. Komplexní data umožňují upravovat péči o chmel a alespoň částečně bojovat s klimatickou změnou.
Aplikace učí chmelaře zavlažovat
Databáze současně poskytla základ k vývoji první mobilní aplikace na světě, která pěstitelům chmele „říká“ kdy, kde a kolik vody mají použít k zavlažování svých chmelnic. Funguje v běžném smartphonu a vyvinuli ji čeští developeři ze studia Ackee na základě prediktivního modelu od kanadské společnosti TensoAI. Základem jsou stovky milionů údajů ze senzorů umístěných na chmelnicích v půdě i na rostlinách chmele, z meteostanic i ze satelitních snímků a dalších zdrojů.
Na základě předchozích srážek, půdní vlhkosti a zavlažování vypočítává aplikace množství potřebné (chybějící) vody, kterou je ideálně potřeba chmelu dodat, aby pěstitel získal požadovaný výnos a obsah alfa kyseliny, která je zásadní pro hořkost piva. Chmelařům aplikace nejen napoví, jak zalévat v příslušném týdnu, ale pomáhá i odhadnout, kolik vody celkem budou pro svoji chmelnici potřebovat od jara až do sklizně.
„Aplikace je optimalizována tak, aby byla přístupná z více platforem a poskytovala stejný uživatelský zážitek na všech zařízeních. Na pozadí aplikace komunikuje přes API rozhraní s prediktivním modelem od TensoAI. Prediktivní model běží v Azure cloudu od Microsoftu a je postaven na metodách strojového učení. Díky umělé inteligenci jsme tak schopni poskytnout předpovědi i těm chmelařům, kteří na své chmelnici nemají žádné senzory.“
K šesti původním farmám projektu PRO CHMEL se v sezóně 2024 připojilo dalších šest pěstitelů, kteří se svými chmelnicemi nebyli doposud do projektu zapojeni a nemají na svých plochách umístěné senzory ani jiná měřící zařízení. Dohromady bude mít v pilotním provozu k aplikaci přístup 12 českých pěstitelů, to je desetina všech pěstitelů v Česku. Testovat ji budou celkem na 28 chmelnicích během celé sezony.
„Vyvinuli jsme aplikaci, která pomáhá chmelařům a ukazuje jim, jak efektivně nakládat s vodou. Umí poradit, kde, kdy a jakým množstvím vody mají zavlažovat, a to až do úrovně konkrétní chmelnice. Pro jiné plodiny jsou podobné technologie už poměrně běžné, chmel však má řadu specifik a jeho pěstitelé doposud nic podobného neměli k dispozici. Chmelaři si v aplikaci zadají souřadnice své chmelnice i požadovaný výnos chmele na konci sezóny, který by měl odpovídat dlouhodobému průměru. Na základě detailních dat z předchozích dvou let měření, předpovědi počasí i údajů o zalévání v uplynulém období vidí, kolik vody je potřeba použít, aby chmel prospíval.“
PRO CHMEL pokračuje
Projekt PRO CHMEL bude pokračovat i v dalších měsících měřením a analýzou všech údajů ze zapojených chmelnici. Aplikace se tak bude učit a upravovat svůj algoritmus na základě skutečnosti. Do budoucna je cílem nabídnout aplikaci i dalším českým chmelařům.
Aktuality
Odebírejte newsletter PRO CHMEL
Partneři projektu
