Jsme tady PRO CHMEL

Pomáháme zachovat jeho kvalitu i vypěstované množství, pomáháme mu vyrovnat se s nepřízní počasí a změnami klimatu.

Bez chmelu by pivo nechutnalo tak, jak ho známe. Spolu s vodou a ječmenem jde o zásadní surovinu, o kterou se musíme starat, aby si miliony lidí v Česku i ve světě mohli vychutnávat české pivo.

Změny klimatu, a především sucho posledních let, chmelu stále víc škodí. Proto se spojili společnosti z celého světa, aby za pomoci nejmodernějších technologií pomohli českým chmelařům efektivně zavlažovat.

Český chmel = zelené zlato

Česká republika je jedním ze světových lídrů v produkci chmele s více než tisíciletou tradicí. Ročně se zde na 5000 hektarech vypěstuje téměř 6000 tun této plodiny. Z toho přes 80 % tvoří neslavnější odrůda – Žatecký poloraný červeňák – s jemným aroma a nezaměnitelnou chutí, typickou mimo jiné pro plzeňský ležák.

Klimatické změny chmelu nesvědčí

Chmel je více než mnohé jiné plodiny závislý na dostatku vláhy. Pokud má vody dost, dokáže během dvou měsíců narůst až do výšky sedmi metrů. A úroda je pak bohatá a kvalitní. Jestliže je vláhy málo, rostlina strádá.

V posledních deseti letech produkce chmele každoročně výrazně kolísá, a to právě vlivem nestálosti počasí a nedostatku vody. Například v roce 2012 české chmelnice vyprodukovaly jen 4,3 tisíce tun sklizně, o čtyři roky později to bylo přes 7,7 tisíc tun. Sklizeň tak byla o 44 % vyšší, byť plocha chmelnic se změnila jen o 8,5 %. V jiných letech sice nejsou rozdíly tak výrazné, ale stále jsou viditelné. Meziroční výkyvy opakovaně přesahují tisíc tun, tedy téměř pětinu produkce.

„Některé plochy museli pěstitelé v poslední době dokonce kvůli klesající hladině spodních vod zcela opustit. Nic na tom nemění ani lijáky letošního či loňského léta. Pokud totiž prší jen někde, jen někdy a v podobě prudkých přívalových dešťů, je to spíš na škodu. Voda se nestačí vsáknout, odteče a rostlina trpí suchem dál.“
Zdeněk Rosa
předseda představenstva,
Chmelařství, družstvo Žatec

Chmelaři v oblasti Žatecka, která je z hlediska produkce chmele nejvýznamnějším regionem v Česku, jsou obzvláště zranitelní. Většina jejich chmelnic je totiž součástí poměrně malého mikroklimatu, kde blízké Krušné hory vytvářejí dešťový stín. Kvůli němu dosahuje roční úhrn srážek v oblasti jen kolem 450 mm, přičemž celorepublikový průměr kolísá mezi 600 až 750 mm.

„Nedostatek vláhy společně s extrémními teplotami má přitom ještě jeden efekt: kromě nižší úrody vede k poklesu takzvaných alfa hořkých látek v chmelových hlávkách, které společně s jemnými aromatickými silicemi dávají českému chmelu typickou příjemně hořkou chuť a vůni. Tu, pro kterou je oceňován klasický český ležák všude ve světě.“
Martina Brotánková
manažerka nákupu chmele
Plzeňský Prazdroj

Bez chmele není pivo

Uvařit pivo bez chmele sice jde, ale nechutná. Chybí mu typická hořká chuť a krásná vůně, kterými se české pivo proslavilo ve světě.

V Plzeňském Prazdroji jedno bezchmelové zkusili uvařit a dali ho ochutnat lidem. Jejich reakce mluví za vše. Chmel je zkrátka v pivu nepostradatelný.

Svět pro český chmel

Proto se spojili společnosti a experti z celého světa, aby pomohli zachovat kvalitu i množství vypěstovaného chmele. Vznikl projekt „Pro chmel“, na kterém se podílí Plzeňský Prazdroj, jeho mateřská společnost Asahi, Microsoft a Agritecture. Spolupracují na něm také Chmelařský institut a Svaz pěstitelů chmele.

„Aby mohli chmelaři zavlažovat co nejefektivněji, potřebují co nejpřesnější data o půdě a klimatických podmínkách na konkrétní chmelnici. Nikoliv na úrovni kraje či okresu, chmelnici od chmelnice, ale také v rámci jedné chmelnice. A potřebují rozumět tomu, jak a proč rostliny na danou klimatickou situaci reagují.“
Ivan Tučník
vedoucí projektu
Plzeňský Prazdroj

Do půdy, na chmelnice a na rostlinky chmele budou umístěny senzory – takové chmelové EKG, které poskytnou unikátní informace o tom, co český chmel potřebuje. S pomocí nejmodernějších technologií vyvinou Microsoft spolu s firmou Agritecture software, který tato data dokáže zpracovat a vyhodnotit. Využijí k tomu umělou inteligenci, satelitní snímky i analýzu historických dat o klimatu v mikroregionech.

Společně se tak chytrou cestou ukáže, kdy rostliny potřebují vláhu. Chmelaři pak budou moci s vodou, které je často nedostatek, zacházet efektivněji, a zajistit tak udržitelné pěstování této cenné suroviny i do budoucna.

Budoucnost na chmelnicích

Microsoft a Agritecture vyvinou software na zpracování sbíraných dat. Na podzim 2022 budou data zpracována a vyhodnocena, závěry budou následně zveřejněny. Informace přitom budou dostupné všem zájemcům o ně – pěstitelům chmele i odborné veřejnosti.

„Na podzim 2021 nainstalujeme do půdy na vybraných českých chmelnicích senzory. Další přidáme na jaře roku 2022, některé i přímo na rostliny. Během celého jednoho růstového cyklu až do sklizně 2022 tak budeme sbírat data o vlivu počasí na růst chmele.“
Henry Gordon-Smith
ředitel Agritecture

Cílem je na základě sesbíraných dat a vyvinutého softwaru dodat pěstitelům přehlednou mobilní aplikaci, díky které budou schopni efektivněji zavlažovat chmelnice. Do budoucna by měla dokázat i predikovat blížící se změny počasí v mikroregionech, a v předstihu tak upozornit pěstitele, aby dokázali včas reagovat přímo na chmelnici.

„Společně pro zachování kvality i vypěstovaného množství českého chmele.“
Alex Mitro
Microsoft Česká republika a Slovensko

Odebírejte newsletter Pro chmel


Partneři projektu